Fotogalerie
Skauti pomohou lidem, kteří nemohou do lékárny. Doručí léky, předají instrukce
Junák – český skaut rozšiřuje projekt Skautská pomoc o novou spolupráci na doručování léků pacientům. Skautští dobrovolníci a dobrovolnice budou nově vyzvedávat a bezkontaktně doručovat léky i zdravotnické prostředky v situacích, kdy si je pacienti nemohou osobně vyzvednout ve své lékárně, či nemohou o vyzvednutí požádat své blízké nebo pečovatele. Služba nazvaná ‚Skautská pomoc lékárnám‘ je bezplatná a funguje po celém Česku. Skauti v projektu spojili síly s Českou lékárnickou komorou (ČLnK), která na službu dohlíží po odborné stránce.Skauti pomohou lidem, kteří nemohou do lékárny. Doručí léky, předají instrukce „Do Skautské pomoci je nyní zapojeno více než 750 dospělých skautek a skautů. Jsou připraveni zvládnout mnohem větší množství poptávek, a proto chceme jejich síly využít tam, kde je to nejvíce potřeba. Očekáváme, že Skautská pomoc lékárnám by mohla ulehčit nejen pacientům a lékárníkům, ale ve velké míře také praktickým lékařům a diabetologům,” vysvětluje skautská tisková mluvčí Barbora Trojak. „Ve Zlíně, kde projekt začal, jsme zřídili síť vyškolených operátorů, kteří přijímají poptávky a zadávají je do systému Skautské pomoci. Vyzvednutí léků pak zajišťují skautští dobrovolníci po celé zemi, kteří mají potřebné instrukce k tomu, aby došlo k předání léků i nezbytných informací od lékárníka. Dobrovolníci mohou také zprostředkovat kontakt mezi lékárníkem a pacientem, pokud je nutné doplnit údaje nebo konzultovat léčbu,” popisuje iniciátor projektu Jiří Robenek. „Skautská pomoc lékárnám umožňuje organizovanou, transparentní a cílenou pomoc přesně těm pacientům, kteří nemohou požádat například zdravého rodinného příslušníka nebo svého ošetřovatele, aby jim léky vyzvedl v lékárně, kterou obvykle navštěvuje. Kromě karanténních pacientů jsou to zejména senioři a lidé z rizikových skupin,“ dodává prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. Projekt vznikl z iniciativy zlínských skautů a skautek, kteří provozují Skautské krizové centrum Zlín. Službu doručování léků nebo například testovacích proužků pro diabetiky si vyzkoušeli již na jaře a s nápadem na užší spolupráci s lékárníky a praktickými lékaři oslovili celostátní vedení skautské organizace. Díky jejich nápadu tak vedle stávající služby Skautská pomoc Lince seniorů vznikla i Skautská pomoc lékárnám. Skautská pomoc stojí na stovkách skautů a skautek, dobrovolníků, kteří jsou plnoletí členové a členky Junáka – českého skauta. Při své činnosti se dobrovolníci řídí podrobným manuálem, tak aby pomoc byla maximálně bezpečná. Díky webové aplikaci, do které se poptávky zadávají, se mohou skautští dobrovolníci přihlásit k pomoci konkrétním lidem ve svém okolí. Jak funguje nová Skautská pomoc lékárnám? •lékárník, diabetolog nebo praktický lékař, který má ve své péči seniora, člověka z ohrožené skupiny nebo člověka v karanténě může doporučit Skautskou pomoc a předat číslo na speciální linku 608 737 587 •dostupnost služby si může zkontrolovat na pravidelně aktualizované mapě na www.skautskapomoclekarnam.cz •klient, který potřebuje donášku léků či zdravotnických potřeb, zavolá na dané číslo a dovolá se vyškoleným operátorům •klient předá potřebné údaje, operátoři je zanesou do webové aplikace Skautské pomoci jako novou poptávku •skautský dobrovolník či dobrovolnice, který bydlí v okolí poptávky, si ji přebírá, kontaktuje klienta a domluví s ním všechny další detaily pomoci •dobrovolník bezkontaktně předává léky spolu s informací od lékárníka Skautská pomoc Lince seniorů •ve spolupráci s organizací Elpida, fungovala i během jarních měsíců •skauti a skautky zajišťují nákupy základních potravin a potřeb, pochůzky (například návštěvu pošty) a vyzvedávání léků •senioři a lidé z ohrožených skupin mohou volat na 800 200 007 (bezplatná linka) •www.skautskapomoc.cz Skautská pomoc lékárnám •ve spolupráci s Českou lékárnickou komorou •skauti a skautky zajišťují vyzvedávání léků a zdravotnických prostředků •senioři, lidé z ohrožených skupin, lidé v karanténě mohou volat na linku 608 737 587 •www.skautskapomoclekarnam.cz
Jak se ženy chovají v dopravě?
Absolvují více kratších cest a citlivěji vnímají všechna rizika.Mnohé odborné výzkumy a studie dokazují, že gender významně ovlivňuje chování lidí v dopravním provozu. Genderem rozumíme rozdíly mezi muži a ženami. Domácí i zahraniční studie dokládají, že určité komplikace v dopravních systémech dopadají na muže a ženy v rozdílné míře. Mezi skupiny obyvatel, které jsou vystaveny zvýšenému riziku znevýhodnění v dopravě, patří osoby se sníženou pohyblivostí nebo jiným zdravotním omezením, starší jedinci, osoby ohrožené materiální chudobou a pečující o děti či jiné závislé členy rodiny. Větší podíl v rámci těchto skupin tvoří ženy. Jezdí na kratší vzdálenosti a méně využívají auta Přestože se obecně v Evropě rozdíly mezi pohlavími postupně snižují, stále jsou to ženy, které činnostmi spojenými s péčí o rodinu a domácnost stráví výrazně více času než muži. Nejedná se pouze o starost s malými děti, ale také o péči poskytovanou starším osobám závislým na pomoci druhých, kterých v důsledku demografických změn přibývá. Ženy musí během dne skloubit povinnosti spojené se zaměstnáním i s chodem domácnosti. Často se proto nacházejí v časové tísni. Mají přitom v rodinách méně snadný přístup k autům (viz Tabulka 1) I v českém prostředí se o děti a domácnost starají převážně ženy, kdežto muži jsou stále převážně hlavními živiteli rodin. „Absolvují denně více cest, ale na kratší vzdálenosti. Kromě svých povinností doprovázejí děti i starší členy rodiny. Nevyužívají automobil v takové míře jako muži a místo toho více jezdí veřejnou dopravou či chodí pěšky”, vysvětluje Petr Zámečník, dopravní psycholog z Centra dopravního výzkumu. TZ: Jak se ženy chovají v dopravě? 01 Ženy se v dopravě chovají bezpečněji a citlivěji vnímají rizika Významné rozdíly mezi oběma pohlavími existují jak ve vnímání dopravních rizik, tak i v oblasti osobního bezpečí. Ženy se účastní nehod výrazně méně. V rámci zemí Evropské unie v dopravních nehodách zemře 3,5 krát více mužů než žen. Muži jezdí autem více než ženy, najezdí více kilometrů a jsou tedy vystaveni riziku nehody častěji. „Na druhou stranu je dokázáno, že ženy v dopravě méně riskují, dopravní regulace vnímají pozitivněji než muži a také je více dodržují“, dodává Pavel Řezáč, ředitel Divize dopravních technologií a lidského faktoru Centra dopravního výzkumu. „Nicméně, pokud se ženy účastní dopravní nehody, mají vyšší pravděpodobnost vážného zranění“. Kromě dopravní bezpečnosti má na ženy velký vliv jejich osobní bezpečnost, a to jak reálná, tak ta vnímaná. Má významnější dopad na jejich dopravní chování než u mužů. Více jak polovina žen v Evropské unii se alespoň občas vyhýbá některým situacím nebo rizikovým místům. Jedná se kupříkladu o podchody a zastávky v nočních hodinách. Mají strach z fyzického nebo sexuálního útoku. I v českém prostředí má podoba urbánního prostoru významný vliv na vnímané i reálné riziko nebezpečí. Z regionálních šetření obav z kriminality, které byly často vázány na konkrétní lokality, vyplývá zřetelný rozdíl ve vnímání strachu na ulici či v jiném veřejném prostoru mezi muži a ženami. Obavy žen jsou přitom výrazně vyšší. Zastoupení v dopravním sektoru Další oblastí genderových rozdílů v dopravě se týká zastoupení žen v dopravním sektoru. Ačkoliv byl v roce 2018 podíl všech pracujících žen v Evropské unii 46 %, v dopravním sektoru a logistice jich pracuje pouze 22 %. V České republice bylo ve stejné době v oblasti dopravy a skladování zaměstnáno 26,5 % žen oproti 73,5 % mužů. Takto nízký podíl žen snižuje možnost perspektivy jejich profesního uplatnění. Je proto důležité se i v dopravním sektoru zaměřit na eliminaci genderového znevýhodnění. To znamená přibírat více žen a umožnit jim kariérní postup. Příčiny jejich nízkého zastoupení v dopravním sektoru do značné míry souvisí s již nastavenými pracovními podmínkami a různými genderovými stereotypy. Velký význam proto mají kampaně a iniciativy zaměřené na vzdělávání a přilákání dívek a žen do pracovních pozic v dopravním sektoru. Ruku v ruce s tím je potřeba vytvořit takové podmínky, které by ženy motivovaly v těchto pozicích zůstat. Dále k tématu O projektu Centrum dopravního výzkumu ve spolupráci s Ministerstvem dopravy vypracovalo projekt, kde jedním z cílů bylo přinést komplexní přehled o dopravním chování, potřebách a preferencích žen v dopravě formou rozsáhlé přehledové studie zaměřující se na existující data a poznatky o genderových rozdílech v této oblasti. Obsah tiskové zprávy vychází z jeho poznatků tohoto projektu. Díky této výzkumné činnosti se podařilo shromáždit mnohé obecné poznatky o genderově podmíněných rozdílech v dopravním chování, potřebách a preferencích zejména ze zahraniční literatury. Z prostudovaných zdrojů literatury vystoupily tři oblasti, které jsou z hlediska existujících genderových rozdílů nejčastěji zmiňovány: odlišné vzorce dopravního chování v důsledku přetrvávajících rozdílů v rolích a dělbě práce mužů a žen ve společnosti, téma vnímané a reálné bezpečnosti a zastoupení žen v dopravním sektoru. Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., svým výzkumným zaměřením pokrývá klíčové potřeby rozvoje dopravy v České republice, a to na celostátní, regionální i místní úrovni. Zabývá se jednak klasickými obory, jako jsou bezpečnost silničního provozu, technologie výstavby, údržby, oprav a rekonstrukcí dopravní infrastruktury včetně geotechnických aspektů a diagnostiky dopravních staveb, dopady dopravy a její infrastruktury na životní prostředí, ale také ekonomikou dopravy, multimodální dopravou, dopravní psychologií, vzděláváním v dopravě, modelováním dopravní poptávky, systémy hospodaření, geografickými informačními systémy, odbavovacími a parkovacími systémy, telematickými řídicími systémy atp. V Centru dopravního výzkumu, veřejné výzkumné instituci, která je převážně technicky orientovaná, pracuje přibližně 43 % počet žen. Jsou významně zastoupeny také ve vedení instituce i středním managementu.
MPSV pošle více peněz na zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc
Vláda České republiky na dnešním jednání vyslovila souhlas s úpravou dotačního titulu pro provozovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pro rok 2020. Provozovatelům těchto zařízení tak bude nabídnuta větší pomoc v souvislosti s přetrvávajícími zvýšenými náklady v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19. Důvodem předložení materiálu na vládu je řešení situace financování činnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které se v roce 2020 z důvodu stále trvající pandemie nemoci CODIV-19 potýkají s většími náklady na provoz oproti předcházejícím rokům a také s poklesem příjmů ze strany sponzorů, vlivem zhoršené finanční situace těchto sponzorů. Aktuálně vyhlášený dotační titul MPSV tak dozná změny, aby byla těmto zařízením poskytnuta lepší pomoc. „Dnes se nám podařilo navýšit peníze na děti vyžadující okamžitou pomoc z 26 milionů na 47 milionů korun. Navýšíme také částku na dítě ze 7200 korun na 9200 korun za měsíc,“ upřesnila ministryně Jana Maláčová (ČSSD) dnešní usnesení vlády. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dětem, které se ocitly bez jakékoliv péče. Okamžitá ochrana a pomoc takovým dětem spočívá v uspokojování základních životních potřeb, včetně ubytování, v zajištění zdravotních služeb nebo v psychologické péči. Zařízení fungují nepřetržitě a přijímají děti podle jejich aktuální potřeby
Hudba šedesátých let zní z rádií v češtině
Hudba u nás tvoří přibližně tři čtvrtiny rozhlasového vysílání. Více než polovina hudebních nahrávek odvysílaných rozhlasem v roce 2019 byla vydaná v novém miléniu. Na celkovém hudebním vysílání se podílely 63 % nahrávky zahraničních interpretů, u nahrávek vydaných před rokem 1980 však dominovali interpreti čeští a slovenští. Pokud se zaměříme na hudbu vysílanou českými rádii v roce 2019 podle období vydání i podle státní příslušnosti interpretů, zjistíme, že zatímco u novějších nahrávek dominují zahraniční interpreti, u těch starších převažuje domácí tvorba. U současné hudby vydané v roce 2018 či 2019 pochází 76 % nahrávek od zahraničních interpretů. V případě starší hudby naopak převládá podíl těch domácích. Konkrétně u 55 % nahrávek vydaných mezi lety 1970 a 1979 a 63 % nahrávek vydaných mezi lety 1960 a 1969 převažují čeští a slovenští interpreti. U hudby vydané v osmdesátých letech již v rozhlasovém vysílání v loňském roce mírně převažovaly skladby zahraničních interpretů a tato převaha se zvyšovala s každou následující dekádou vydání. „Nejpravděpodobnějším vysvětlením je cílení rozhlasových dramaturgů na různé cílové skupiny posluchačů. Hudbu staršího vydání s převahou domácí tvorby preferují spíše dříve narození posluchači, kteří ji znají z doby jejího vzniku. Na rozdíl od posluchačů mladších, kteří jsou již více ovlivněni zahraniční tvorbou a více ji též vyhledávají,“ vysvětluje Milan Dedera z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Bitva na Bílé hoře v Národním muzeu
Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře, ne každý už zná všechny souvislosti, které k této historické události vedly. Národní muzeum i přes uzavření a koronavirová opatření nyní připravilo výstavu s názvem 1620. Cesta na Horu, která je uspořádána k 400. výročí této slavné bitvy. Například vůbec poprvé se návštěvníci zúčastní multimediální rekonstrukce bitvy nebo na vlastní kůži zažijí atmosféru staroměstského popraviště. Velkým tématem této výstavy je i druhý život Bílé hory a mýty kolem této události. Všichni zájemci jsou navíc srdečně zváni na online vernisáž, která se uskuteční v den výročí bitvy 8. 11. 2020 od 11.00 na Facebooku Národního muzea. Výstava se odehrává ve dvou sálech Nové budovy Národního muzea a prezentuje téma Bílé hory ve dvou rovinách. Tou první je pohled na dobovou situaci, a to zejména mezi léty 1618 až 1621, samozřejmě v kontextu předchozího vývoje rudolfinské doby a také následných událostí třicetileté války. Velká pozornost je pak věnována samotné bitvě. Ta je vůbec poprvé v historii multimediálně prezentována, včetně kontextu přesunu vojsk mezi Rakovníkem a Prahou v listopadu 1620.Ve výstavě není opomenuto ani zatýkání, soud či poprava představitelů povstání. Návštěvníci tak na vlastní kůži zažijí prostředí vězeňské cely odsouzených k smrti na Staroměstské radnici. Národní muzeum se v této výstavě nebojí ani vykročení z historické reality a hry s tzv. alternativní historií. Pracuje tak i se dvěma variantami fiktivního vývoje – jak by mohl vypadat vývoj s jiným králem než Friedrichem Falckým či jak by vypadla vývoj, pokud by nedošlo k tvrdým trestům ze strany Ferdinanda II. Druhý sál vtahuje návštěvníka do množství filmových materiálů, které se týkají vytváření obrazu Bílé hory (Temno, Svědek umírajícího času, Čest a sláva, Vévodkyně valdštejnských vojsk a další). Ukazuje, jak se v nich modeluje například schéma vítězství a porážky, role katolické církve či národní česko-německý spor. Téma je pak prezentováno v oblastech literatury, hudby, dramatu, malířství i komiksu. Návštěvníci si prohlédnou například fiktivní meč kata Mydláře z 19. století, originál hlavy P. Marie ze sochy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí nebo modely děl architektů a výtvarníkůjako jsou Bílek či Sucharda. Prezentace druhého života obsahuje i čistě aktuální pohled, kdy jsou události let 1620 a 1621 i v roce 2020 aktuálně politicky využívány. "Čtyřsté výročí bitvy na Bílé hoře jsme nemohli jako Národní muzeum opomenout. V současné nelehké situaci se snažíme zprostředkovat výstavy alespoň v online prostoru a nabízíme takto i množství doprovodných programů. Současně pevně doufáme, že situace s koronavirem brzy pomine a my budeme moci muzea otevřít a návštěvníky opět u nás přivítat množstvím nových výstav, přičemž jednou z nich je právě výstava 1620. Cesta na Horu," říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Ačkoliv je Národní muzeum v současné době uzavřeno, zájemci mají možnost zúčastnit se online vernisáže, která proběhne v den výročí bitvy 8. 11. 2020 od 11.00 na Facebooku Národního muzea https://www.facebook.com/narodnimuzeum/ a následně si celou výstavu projít i v její online verzi na oficiálních webových stránkách Národního muzea: https://www.nm.cz/virtualne-do-muzea/online-vystavy
Finanční správa začíná přijímat žádosti o kompenzační bonus
Finanční správa spustila ve středu 4. listopadu 2020 příjem žádostí o vyplácení kompenzačního bonusu pro poškozené OSVČ, společníky malých s.r.o. a osoby pracující na DPČ a DPP v rámci programu navazujícího na úspěšnou Pětadvacítku známou z jarních měsíců. Žádosti je možné podávat i přesto, že dosud nebyl dokončen legislativní proces a zákon nenabyl účinnosti. Důvodem je skutečnost, že Finanční správa v posledních týdnech dostávala enormní množství vadných žádostí na neaktuálních formulářích. Formulář žádosti je možné vyplnit online na webu Finanční správy a následně ji podat na svůj místně příslušný finanční úřad. To je možné učinit jak datovou schránkou, tak emailem s oskenovanou žádostí a vlastnoručně podepsaným čestným prohlášením, následně po podpisu rovněž naskenovaným, anebo v listinné podobě prostřednictvím pošty či podatelny nebo boxu umístěného na územním pracovišti. Finanční správa začne přijaté žádosti vyřizovat neprodleně poté, co bude dokončen legislativní proces (aktuálně byl zákon vrácen Senátem do Poslanecké Sněmovny, kde se očekává jeho schválení v týdnu 9.-13.11.) Nárok na kompenzační bonus ve výši 500 Kč denně bude náležet podnikatelům s činností podnikání v přímo omezených, případně zcela uzavřených oblastech ekonomiky, a to za každý den omezení v období od 5. října do 21. listopadu 2020, tedy maximálně za 48 dní. Tato činnost musí být současně za rozhodné období měsíců června až září 2020 pro daného žadatele dominantním zdrojem obživy. Vedle přímo zasažených podnikatelů budou moci o bonus požádat i podnikatelé, kteří jsou na přímo zavřené obory nejméně z 80 % navázáni, a to buďto dlouhodobým dodavatelsko-odběratelským vztahem, anebo je jejich činnost nerozlučně spjata s uzavřenou provozovnou. „Cílem programu je co nejméně byrokratická a rychlá pomoc zasaženým živnostníkům a malým eseróčkům v celkové výši až 24 tisíc korun. V rámci jarního běhu jsme mezi podnikatele uvolnili přes 22 miliard a já pevně věřím, že Sněmovna návrh příští týden schválí a Finanční správa tak bude moci znovu začít vyplácet,“ říká ministryně financí Alena Schillerová. Program je rozdělen do dvou bonusových období. Prvním bonusovým obdobím je období od 5. října 2020 do 4. listopadu 2020 (až 31 dní, tj. 15 500 Kč). Druhým bonusovým obdobím je období od 5. listopadu 2020 do 21. listopadu 2020 (až 17 dní, tj. 8 500 Kč). Žádost je možné podávat až do 2 měsíců po skončení příslušného bonusového období.
Nábytkáři MENDELU získali pět cen
Pět cen, z toho jednu hlavní, získali na letošním 16. ročníku nábytkářské soutěže Cena prof. Jindřicha Halabaly 2020 studenti Mendelovy univerzity v Brně. Soutěž probíhala oproti minulým ročníkům z důvodu aktuálních opatření, které mají zabránit dalšímu šíření nového typu koronaviru online formou, což kladlo zvýšené nároky na porotu. „Online letos proběhly všechny části programu, tedy jak představení vybraných vítězných prací, tak i hodnocení prací a dnešní doprovodné odborné sympózium, které slavnostnímu vyhlášení výsledků soutěže předcházelo. Pro porotu to bylo opravdu složité, kladlo to na její členy vysoké nároky, protože vybírat nejlepší exponáty bylo s nadsázkou jako kupovat nábytek přes internet, protože jedním z hlavních kritérií je správná funkce výrobku," uvedl kurátor soutěže Jaroslav Svoboda z Mendelovy univerzity v Brně. V soutěži bylo letos více než 160 studentských prací ze 14 vysokých a 6 středních škol. V prvním kole vybrala porota 67 prací, které postoupily do druhého kola, z kterého vzešly hlavní ceny a další ocenění. Ve čtyřech kategoriích prezentovali své práce studenti vysokých škol z České a Slovenské republiky, dále z USA, Chorvatska a Rakouska. Pátá kategorie se týkala prací studentů prací studentů ze šesti středních škol. „Všichni studenti se do této soutěže přihlásili s touhou konfrontovat svoje práce se svými kolegy a předvést je i široké veřejnosti. Na formě, v jaké se prezentace uskuteční, ještě pracujeme," dodal Svoboda. Vítězové hlavních kategorií: Design nábytku (klauzurní práce): Název výrobku: masa, Autor: Annamária Dovalová, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Design nábytku (závěrečné práce): Design sedacího prvku Ply, Anna Horáková, Mendelova univerzita v Brně. Design interiéru (klauzurní práce): Hotel v lese - les v hoteli, Katarína Csúzová, Anita Urban, Technická univerzita vo Zvolene. Design interiéru (závěrečná práce): Rekonštrukcia objektu Umelka – interiér, Silvia Bohušová, Slovenská technická univerzita v Bratislave. Design nábytku a interiéru (střední školy): Hausbót, Alexandr Zikmund, Střední odborná škola obchodu, užitého umění a designu, Plzeň. Za MENDELU získali další ocenění Martin Coufal za Chytrou skříň Oloo, Martin Coufal a Nikol Čapková za jejich návrh interiéru luxusního hotelového pokoje spolu s nábytkovou řadou, Markéta Hruboňová za Boutique Hotel Room a Martin Holas za Pracovní stůl Moon
Premiér Babiš jednal o koronaviru s bavorským ministerským předsedou Söderem
Předseda vlády Andrej Babiš ve středu 4. listopadu 2020 videokonferenčně jednal s bavorským ministerským předsedou Markusem Söderem o pandemii koronaviru. Prioritou České republiky je ponechání otevřených hranic s Bavorskem a udržení přeshraničních ekonomických aktivit. Proto bylo nezbytné přijetí preventivních opatření v podobě testů, které jsou pro české pendlery bezplatné. „S panem ministerským předsedou jsem již za první vlny komunikoval intenzivně. Mluvili jsme tehdy o zdravotnickém materiálu. A také jsme mluvili o tom, jak Bavorsko potřebovalo, aby naši pendleři chodili do práce, takže ta spolupráce funguje, osvědčila se už za první vlny. A dnes jsme konstatovali, že Bavorsko zvládá druhou vlnu pandemie velmi dobře a naší společnou prioritou je ponechání otevřených hranic a udržení přeshraničních ekonomických aktivit,“ řekl Andrej Babiš. Ministerský předseda Söder během jednání potvrdil nabídku lůžek bavorských nemocnic pro české pacienty v případě potřeby. Česká republika je připravena Bavorsku tuto pomoc oplatit. „Mluvili jsme o solidaritě, já bych chtěl poděkovat panu ministerskému předsedovi za to, že nám bavorská strana rezervuje 100 lůžek intenzivní péče v případě, že to budeme potřebovat. Doufejme, že to zvládneme, ale je to pro nás důležité. Za tento projev solidarity moc děkuji. Je to velkorysé gesto a já chci potvrdit, že v případě bavorské potřeby budeme postupovat recipročně,“ řekl český premiér. Premiéři diskutovali také o bezpečnosti a aktuálním dění v Evropě. „Mluvili jsme o evropských problémech. Já si myslím, že velký problém je islámský terorismus. My v rámci Evropské rady diskutujeme o novém systému ohledně migrace a já jsem tlumočil panu ministerskému předsedovi stanovisko V4, že ilegální migraci musíme zastavit. Nemůžeme mluvit o tom, že to akceptujeme a že automaticky všichni, kteří přicházejí ilegálně na půdu Evropy, se tady můžou volně pohybovat. To je absolutně neakceptovatelné,“ doplnil premiér Babiš. Andrej Babiš pozval Markuse Södera na návštěvu České republiky k diskusi nad dlouhodobě důležitými tématy. V rámci česko-bavorské spolupráce se jedná například o modernizaci železnic. V letošním roce také podepsalo Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky se svými bavorskými kolegy deklaraci o výstavbě 5G koridoru mezi Prahou a Mnichovem, která bude novým pilířem spolupráce.
Podzimní novinky v Národním muzeu - Nové výstavní projekty i vernisáže on-line
Národní muzeum i v době podzimního koronavirového uzavření pracuje na plánovaných výstavách, stálých expozicích a projektech, které postupně návštěvníkům zpřístupňuje ve virtuálním prostoru. Nemohou-li návštěvníci do Národního muzea, přichází muzeum k nim domů. Za pomoci moderních technologií zprostředkovává návštěvníkům nejen zážitek z výstav, ale také množství zajímavých informací k tématům výstav a jednotlivým exponátům. Na webových stránkách www.nm.cz lze také navštívit celou řadu vzdělávacích programů pro děti. Novinkou jsou pak vernisáže nových výstav prostřednictvím on-line přenosů na facebookovém profilu Národního muzea: https://www.facebook.com/narodnimuzeum/. Podzimní výstavní projekty 1620. Cesta na Horu (Nová budova Národního muzea) Výstava je uspořádána k 400. výročí bitvy na Bílé hoře. Národní muzeum například vůbec poprvé představí multimediální rekonstrukci bitvy. Výstava pracuje i s emocí staroměstského popraviště nebo tématem exilu a konfiskací. Velkým tématem je druhý život Bílé hory a mýty kolem této události. On-line vernisáž se uskuteční v den výročí bitvy 8. 11. 2020 od 11.00. Slavní čeští skladatelé (Historická budova Národního muzea) Čtyři největší skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček a Bohuslav Martinů v jedinečné instalaci. Ta klade důraz na samotnou hudbu a vystavuje mimo jiné i nesmírně cenné autografy všech čtyř autorů, to vše v kontextu jejich životů, cest a inspirací. On-line vernisáž se uskuteční 12. 11. 2020 od 11.00. Lvem mě nazývají (Historická budova národního muzea) Středobodem výstavy je symbol českého lva. Jedná se o nejstarší státní symbol, který představujeme od jeho nejstarších zachovaných podob až po dnešek. Na jedné straně proudu času je tak vyobrazení českého lva na kachli z hradu Zvíkov z 13. století až po současné vyznamenání – Řád Bílého lva. On-line vernisáž se uskuteční 16. 11. 2020 od 11.00. Hudební zvěřinec (České muzeum hudby Národního muzea) Výstava v Českém muzeu hudby ukazuje na mnoha barvitých příkladech, jak se svět hudby může v různých formách prolínat se světem zvířat. Zvířata vstupují do hudby jako inspirace i názvy hudebních nástrojů. Výstava je přitom mimořádně hravá a vychází vstříc zejména dětskému návštěvníkovi. On-line vernisáž této výstavy již proběhla a je k vidění na webových stránkách Národního muzea a na Facebooku Národního muzea. On-line vernisáž proběhla 20. 10. 2020. Nástroje paměti (Nová budova Národního muzea) Tato výstava se věnuje lidské paměti a jejím nosičům od nejstarších dob po dnešní moderní technickou paměť. Svým návštěvníkům tak představí nejen historii klínového písma a osobnost Bedřicha Hrozného, ale i nejnovější trendy. Lidová víra (Národopisné muzeum Národního muzea v Letohrádku Kinských) Výstava přibližuje zejména pestrý duchovní svět venkovského člověka 18. a 19. století s přesahy do dalších staletí. Návštěvníkům představí artefakty, které například propojují náboženský život a osobní zbožnost s předměty souvisejícími s každodenní činností člověka. Pohled do světa, kdy víra byla automatickou součástí životů i krajiny. Virtuální návštěva Národní muzea Národní muzeum již v jarní vlně koronavirových opatření zpřístupnilo na svých stránkách on-line prohlídky výstav. Na podzim pak přibylo několik novinek a zajímavých kategorií: On-line výstavy – https://www.nm.cz/virtualne-do-muzea/online-vystavy Zde se mohou návštěvníci podrobně seznámit jak s aktuálně otevřenými výstavami, tak i s těmi již ukončenými. V současné chvíli si takto mohou projít výstavy: Hudební zvěřinec, Slavní čeští skladatelé, Před sto lety na Tahiti, České národní povstání, Staré pověsti české, Národní muzeum v éře Československa, Příběh plejtváka myšoka, Sametová revoluce: Říká se jí sametová, Znovu svobodně, Labyrint informací a ráj tisku, Račte vstoupit do divadla, Na Sibiř z domova, Přírodovědecké sbírky ve fotografiích, Století trampingu a Import / Export / Rock’n’Roll. Národní muzeum pro děti – https://www.nm.cz/virtualne-do-muzea/narodni-muzeum-pro-deti Na děti zde čekají nejrůznější činnosti i videa, které ty nejmenší nejen vzdělají, ale i pobaví. Užít si mohou: Muzeohraní, Nakoukni do muzea, Malované muzeum, Učím se s muzeem nebo videa Honzík a Fany v muzeu. Muzejní jednohubky – https://www.nm.cz/virtualne-do-muzea/muzejni-jednohubky Tento nový formát se setkal s velkou oblibou. Jedná se o krátká videa s odborníky vždy na zajímavé a velmi specifické téma. V současné době Národní muzeum nabízí bližší seznámení s tématy: Příběh praporu roty Nazdar, Řád Bílého lva, Akvadukt císaře Augusta, Počítač starých Řeků, Neolitické studny, Dětské oběti u Inků a Porod v rakvi. Virtuálně do muzea bez bariér – https://www.nm.cz/virtualne-do-muzea/virtualne-do-muzea-bez-barier V této sekci na vás čeká výběr upravených virtuálních prohlídek, které přiblíží aktuální i ukončené výstavy, expozice, sbírky, budovy či zajímavosti ze života muzea pro neslyšící návštěvníky, stejně jako audiozáznamy vybraných virtuálních prohlídek. „Národní muzeum má své objekty opět pro veřejnost uzavřené. Stejně jako na jaře však pracovníci muzea nesložili ruce do klína, naopak usilovně pracují na tom, aby pro návštěvníky připravili mnoho nového. Postupně dokončujeme všechny výstavy, které jsme měli na podzim tohoto roku v plánu otevřít. Pro veřejnost je v této době otevíráme on-line a připravujeme jejich prohlídky a virtuální verze včetně dalších doprovodných programů.Zahájili jsme též realizaci našich stálých expozic tak, abychom je mohli na jaře roku 2021 slavnostně otevřít. V Národním muzeu se snažíme dělat maximum, abychom ani v současné době neztratili kontakt s našimi návštěvníky. A především je ihned po otevření muzea mohli přivítat mnoha novými výstavami a akcemi a pomohli tak opět začít život v naší vlasti vracet k normálnímu fungování,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Příprava nových stálých expozic a výstava Sluneční králové Po dlouhých měsících průtahů, způsobených odvoláváním neúspěšných uchazečů, se Národnímu muzeu podařilo uzavřít všechny smlouvy s dodavateli potřebné pro zhotovení nových stálých expozic v Historické a Nové budově Národního muzea. V současné době Národní muzeum intenzívně pracuje na realizaci expozic jak přírody, tak dějin. Jejich slavnostní otevření je plánováno na jaro roku 2021. Uzavření muzeí s sebou bohužel přineslo i uzavření mimořádné výstavy o době starověkého Egypta Sluneční králové, která se měla konat od 30. srpna 2020 do 7. února 2021. Vzhledem k současné situaci zahájilo Národní muzeum jednání s egyptskou stranou o možnosti prodloužení výstavy. O výsledcích jednání budeme průběžně informovat.
Poděkovat zdravotníkům a potěšit pacienty s koronavirem na nemocničním lůžku chtějí Lesy České republiky. Proto chystají VÁNOČNÍ STROMKY DO NEMOCNIC.
Poděkovat zdravotníkům a potěšit pacienty s koronavirem na nemocničním lůžku chtějí Lesy České republiky. Proto chystají VÁNOČNÍ STROMKY DO NEMOCNIC. Každé nemocniční lůžkové oddělení v zemi, na němž se léčí pacienti s koronavirem, si může bezplatně objednat vánoční stromek ze státních lesů. Lesníci ho zdarma doručí na místo. „Chceme podpořit zdravotníky i pacienty. Bojují proti zákeřnému nepříteli a my můžeme pomoci třeba tím, že v lesích vybereme a zdarma dovezeme na konkrétní oddělení všech nemocnic s covidovými pacienty vánoční stromek. Myslím, že je teď důležitý každý projev sounáležitosti a solidarity,“ řekl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Stromky je možné objednat za celou nemocnici od 9. do 30. listopadu do 10 hodin na www.stromkydonemocnic.cz.
Počasí
Karlovy Vary
In-počasí
Fotogalerie
Karlovy Vary
Třetí Bečovský rybník zrekonstruovaly na Karlovarsku asi tři kilometry východně od Bečova nad Teplou Lesy České republiky.
Skauti pomohou lidem, kteří nemohou do lékárny. Doručí léky, předají instrukce
Jak se ženy chovají v dopravě?
